Rozhodujícím faktorem při navrhování nábytku jsou rozměry lidského těla nebo vzdálenosti důležitých kloubových spojů.
Věda zabývající se měřením lidského těla za účelem zjištění odlišností se nazývá antropometrie. Vznikla na konci století a sloužila nejdříve v oblasti kriminalistiky. V souvislosti s problematikou designu se začala využívat ve 20. letech, kdy skandinávský designér Kaare Klint přizpůsobovat rozměry předmětů každodenního použití rozměrům člověka .
Rozměrové údaje lze shromáždit poměrně jednoduše, rozměry těla se však liší v souvislosti s věkem, rasou, pohlavím, proporčností a dokonce i zaměstnáním.
Rozdíly mohou např. u výšky postavy činit až 20 cm. Dalším významným činitelem je věk. Je všeobecně známo, že tělesná výška se u starších lidí zmenšuje.
Průměrná výška mužů různých národností
Proporční odlišnosti mužů průměrné výšky 175 cm
Zmínku o tělesných proporcích najdeme již v knize Deset knih o architektuře, kterou napsal římský architekt Vitruvius někdy kolem roku 30 před našim letopočtem. Píše se v ní: „Příroda totiž vytvořila lidské tělo tak, že obličej od brady k hornímu konci čela k začátku vlasových kořínků měří 1/10 těla a stejně tolik i natažená dlaň od kloubu v zápěstí ke konečku prostředního prstu. Z výšky obličeje samého připadá 1/3 od špičky brady ke spodku nozder, totéž měří nos od spodku nozder až po svůj kořen uprostřed obočí a od tohoto konečného bodu k začátku kořínku vlasů je utvářeno čelo rovněž o rozměru 1/3 této výšky. Chodidlo má 1/6 výšky těla, ruka až po loket 1/4, stejně má 1/4 i hruď.
Zákonitostem stavby lidského těla se věnoval kromě jiných vědců a umělců také Leonardo da Vinci.
„Přirozeným středem lidského těla je pupek. Položí – li se totiž člověk naznak s roztaženýma rukama i nohama a umístí – li se střed kružítka na jeho pupek, bude se čára opsané kružnice dotýkat prstů obou rukou i nohou. Stejně tak jako se podává na lidském těle obraz kružnice, právě tak lze na něm zjistit i obrazec čtverce. Odměří – li se totiž vzdálenost od spodku nohou k vrcholku hlavy a nanese – li se tato výška na rozpjaté ruce, zjistí se tatáž výška i šířka, jako je tomu u ploch, které jsou sestrojeny podle úhelníku do čtverce.“
Do dějin antropometrie vstoupil i známý francouzský architekt Le Corbusier. Všiml si, že historické obytné interiéry mají příznivou, nepříliš velkou výšku místnosti. V roce 1942 se dal do pečlivého studia obecné měrné soustavy ve snaze sladit konvenční měřítko s měřítkem lidským, to znamená propojit přírodu a řád. Ve svých úvahách vycházel nejprve z člověka výšky 175 cm, kterou posléze vyměnil za 183 cm, aby soustava byla platná jak pro systém metrický, tak pro anglosasský systém stop.
Po matematické stránce dochází k tzv. Fibonacciově řadě, kde se dané číslo rovná součtu dvou čísel předchozích. (0, 1, 1, 2, 3, 5, 8, 13, 21 atd..) a poměr jednoho čísla k následujícímu se rovná poměru tohoto k součtu obou (5 : 8 = 8 : 13 = 13 : 21 = 21 : 34).
V geometrii odpovídá tento vztah tzv. zlatému řezu, který byl po léta považován za vztah harmonický, ideálně krásný. Corbusier přejímá starou hypotézu, že proporce lidské postavy se také řídí zlatým řezem, člověk se vztyčenou paží pak má udávat výšku obytné místnosti, která podle tohoto činí 226 cm. Z lidského těla je odvozena tzv. červená série čísel o základu 113 cm: 1,5, 2, 4, 6, 10, 113, 296, kvůli pružnějšímu použití této soustavy připojil tzv. modrou sérii o základu 226 cm\. 2, 3, 5, 8, 140, 226, 366, 592 atd.. Jeho Modulor má být syntézou konvenční míry, velikosti člověka a harmonického vztahu, tzv. zlatého řezu, tedy měrnou soustavou, spojující zákonitost modulu s krásou vyvážené proporce. Název je složen ze slov „module“ a „section d´or“, zlatý řez.
Americký průmyslový designér Henri Dreyfuss začal poznatky antropometrie využívat v oblasti ergonomie. Ve své práci „Designing for People“ použil jako ilustraci kresbu muže a ženy „Joe a Josephine“, aby definoval ideální konfiguraci předmětů, které vytvářel. Na figurách předvádí nejvýznamnější rozměry lidského těla, důležité pro průmyslový design, ať už jde o telefonní budku, nebo o sedadlo traktoristy. Svůj výzkum publikoval v díle The measure of Man: Human Factor in Design (1960).
Výsledky Dreyfusse později převzali skandinávští designéři, např. skupina Ergonomi Design Gruppen, která se soustředila na design výrobků pro handicapované osoby.
Aplikace antropometrických údajů jsou v současné době stále častější.
V naší zemi byl první velký antropologický průzkum proveden v roce 1895. Poskytl cenné východisko pro další srovnávání. Celostátní antropologické výzkumy mládeže proběhly v letech 1951, 1961, 1971 a 1981. Poskytly informace o vývojovém trendu základních tělesných parametrů, tělesné výšky, hmotnosti a obvodu hrudníku.
V letech 1955, 1960, 1965, 1975, 1980 a 1985 byla provedena měření cvičenců celostátních spartakiád. Sledovány byly především základní tělesné rozměry dospělé populace.
V roce 1980 bylo proměřeno 5151 cvičících obojího pohlaví ve věku od 6 do 35 let, v roce 1985 již 10 450 cvičících ve věku 6 – 55 let. Dva poslední výzkumy měly za úkol komplexně postihnout tělesný rozvoj současné československé populace.
Moderní člověk se během vývoje antropologicky mění. Z výzkumů vyplynulo, že v posledních desetiletích došlo k výrazným změnám tělesných výšek mužů i žen. Urychlil se proces dospívání a hlavně celkový tělesný vývoj mladé generace. Např. výška branců se od roku 1921 do roku 1971 zvětšila o 8 cm, tehdy prognóza na rok 1991 stanovila průměrnou výšku 176 cm pro muže ve věku 20 až 49 let a 164 cm pro ženy.
Změna výšky přinesla změnu tělesné hmotnosti, především u mužů. V USA je dnes až 24% obyvatel otylých, u nás dokonce 1/3 obyvatel. Mění se tvar těla, přibývá žen s velkým poprsím, které svým mechanickým vlivem vyvolává často až kruté bolesti šíje, ekologické vlivy vedou k růstu počtu sterilních mužů.
Tyto změny působí na dimenzování předmětů denní potřeby. Pokud se plánují předměty, které budou vyrobeny až za několik let a které mají další léta sloužit, je nutno vzít v úvahu prognózu vývoje.
Vývoj české populace
V hromadné výrobě zůstává uživatel anonymní. Ví se o něm jen to, že patří do jisté podskupiny jedinců. Snaha výrobce optimalizovat a racionálně antropometricky standardizovat výrobky musí proto vycházet ze znalosti statistických vlastností tělesných rozměrů v populaci předpokládaných uživatelů.
Individuální výrobu je možné provádět pro neomezené množství typů lidských postav, hromadná výroba však musí produkovat velké série rozměrově stejných výrobků. Čím rozsáhlejší série, tím ekonomičtější je výroba. Z toho vyplývá nutnost omezit se při výrobě na určitou množinu typů postav a vyrábět výhradně pro ni. Tyto typy však musejí být vybrány tak, aby každý z nich dostatečně výstižně reprezentoval určitou část reálně existujících lidských postav.
V současné době v ČR neexistuje zpracovaný jednotný podklad pro aplikaci antropometrických rozměrů v navrhování. Je využíváno několik kvalitních materiálů, z nichž nejvhodnější norma je DIN 33402. Tato norma obsahuje 5 základních skupin rozměrů:
─ Rozměry stojícího člověka
─ Rozměry sedícího člověka
─ Rozměry dlaně a prstů
─ Rozměry nohy
─ Rozměry hlavy
Pro navrhování nábytku jsou důležité tyto rozměry:
─ Výška těla
─ Výška očí při stoji
─ Výška ramen
─ Výška lokte
─ Šířka ramen
─ Šířka boků
─ Výška těla nad sedadlem
─ Výška ramen nad sedadlem
─ Výška lokte nad sedadlem
─ Vzdálenost hýždě – kolena
─ Délka dolní části stehna
─ Výška podkolenní jamky
Dále pak některé rozměry dosahů jako: dosah vzhůru ve stoje jednoruč a obouruč
V současné době se oficielně v naší zemi vztahům populace + její vývoj nikdo nevěnuje. Vlastní výzkum si provádějí firmy, které se věnují šití konfekce, např. pro vojáky.
Co musí vědět designér a výrobce nábytku
• Znalost stavby těla, pohybového systému, rizika při vzniku bolesti
• Antropometrii a ergonomii ve vztahu k nábytku
• Zásady správného sezení, ležení a odpočinku s ohledem na vhodný nábytek
• Zdravotní rizika nevhodného nábytku
• Zásady předcházení škodám na zdraví z civilizačních vlivů
• Nebezpečné materiály, výrobky, nábytek a vybavení bytu
Žádné komentáře:
Okomentovat