Loading

2.2. Ergonomie

Ergonomie vznikla za druhé světové války. Tehdy britští vědci nechápali, proč padají letadla, i když nejsou odstřelována. Přišli na to, že příčinou většiny havárií je selhání lidského faktoru, pilota, který ve stresové situaci nezvládl ovládání složité palubní desky. Proto se přístroje musely upravovat a umísťovat tak, aby vyhovovaly i ve chvíli, kdy je pilot rozrušen či unaven.
Nová věda, která v se v USA nazývá „Inženýrství lidského faktoru“, slučuje poznatky technických věd, fyziologie, antropometrie,antropologie, psychologie, hygieny a dalších. V roce 1950 dostala název odvozený z řeckých slov „ergon“ práce a „nomos“ zákon. Je to tedy věda o zákonitosti v pracovním prostředí, přičemž prací ve fyzickém smyslu je veškeré lidské konání.

Ergonomie je tedy interdisciplinární věda, která zkoumá vztah člověka a jeho prostředí. Bere v úvahu anatomické, fyziologické a psychologické faktory stejně jako chováni, kapacita a limity člověka.

Sleduje pracovníka s jeho fyzickými a duševními schopnostmi, využité techniky práce, organizaci práce, hmotné prostředí (tedy i nábytek) a sociálně psychologické poměry. Z této analýzy volí nejvhodnější opatření pro optimální využití lidské pracovní síly, ale také pro zdraví člověka.

Používá se při navrhování strojů, dopravních prostředků, spotřebních výrobků, pracovního prostředí i nábytku. Umožňuje vytvářet účinnější výrobky, bezpečnější a přátelštější, ale také lépe vnímatelné a provozně jednodušší. Ergonomický produkt je vytvořen tak, aby byl v harmonii s lidským tělem a poskytoval maximální komfort, ať už jde o nůžky nebo židli.

Na zdravém vývoji se ale musí podílet i každý jedinec aktivním přístupem. (Každý je manažerem vlastního zdraví.) Ergonomická řešení optimalizují komfort a užitkovost a minimalizují rizika úrazu, ať už je to v zaměstnání, za volantem či doma. Použití počítačů při projektování zjednodušilo aplikace údajů a umožňuje simulovat procesy, které nastávají v průběhu užívání výrobku tak, aby jeho použití bylo co nejůčinnější.

Mezioborová spolupráce designérů, nábytkářů, čalouníků, dekoratérů, ergonomů a zdravotníků může přinést výsledky v produkci zdravého nábytku, který by neohrožoval vývoj naší populace.

Ergonomické prostředí bytu je určováno zejména nábytkovými předměty a jejich relaxačními schopnostmi. Nábytek výrazně ovlivňuje nejen provoz bydlení, pohodlí, vztahy mezi lidmi a míru toxicity prostředí, ale zejména fyziologickou pohodu a relaxaci člověka.

Při navrhování nábytku je třeba zohledňovat člověka v jeho různorodostech, jako je tělesná výška, hmotnost, věk, pohlaví, rasa, povolání. I přes uvedené rozdíly musí vzájemný vztah mezi uživatelem a navrženým zařízením zajišťovat pohodlný a bezpečný požitek z tohoto prostředí.

Někdy je třeba vytvořit návrh pro velmi širokou a velmi smíšenou skupinu uživatelů, jindy zase navrhnout výrobek pro přesně specifikovanou skupinu uživatelů (děti, postižené osoby, senioři atd…)


Páteř

Každý člověk je individualita nejen ve své povaze, ale i ve tvaru své páteře. Neexistují dvě identické páteře a rentgenový snímek by mohl v kriminalistice sloužit podobně jako otisk papilárních čar prstů.

Vzpřímené držení těla, vědomí a myšlení, práce, to vše nás odlišuje od ostatních vyšších obratlovců.

Příroda nás vybavila důmyslným systémem
• oporného aparátu (kosti, vazy)
• řídícího aparátu (mozek, mícha a nervy)
• a logistického aparátu (látková výměna, zažívací a vyměšovací zařízení, srdečně cévní systém, dýchací aparát, rozmnožovací ústrojí atd..)

Podle zákonů mechaniky Isacca Newtona je nutné, aby lidské tělo v prostoru zemské gravitace zvládlo vzpřímený postoj a pohyb. K tomu souží posturální systém (páteř, vazy, klouby, svaly, jejich řízení a logistika).

Základním osovým orgánem je dokonalý útvar – páteř. Je sestavena ze 7 krčních, 12 hrudních a 5 bederních obratlů (celkem 24) spojených klouby a vazy, z kosti křížové a ocasního zbytku – kostrče. Kritické body páteře jsou: přechod páteře v pánev a přechod krku do hlavy.

Aby se zajistila dostatečná pohyblivost, pevnost a pružnost i tlumení páteře, je páteř tvarována v předozadní rovině těla do oblouků. Je to krční lordóza – dopředu, hrudní kyfóza dozadu a bederní lordóza – dopředu.

7 krčních obratlů je nejmenších, každý z nich slouží k nesení hlavy. Obratel zvaný atlas je tvarově odlišný a zajišťuje spojení s hlavou. Krční obratle tvoří krční páteř. Ta je u žen tenká. V jejích kanálcích vedou cévní dráhy pro specielní tepny. Kanálky se s věkem zužují a celý kanál míchy se zužuje při záklonu. Např. při úklidu může dojít ke stlačení cév, krev nevyživí mozek a dojde ke krátkému bezvědomí (syndrom prohlížení katedrál – popsali jako první Japonci).
12 obratlů hrudních nese 12 párů žeber, která se vpředu spojují v hrudní kost. Vzniká tak hrudní koš. Na jeho zadní straně jsou 2 lopatky spojující hruď s paží pomocí kloubu a svalové tkáně
5 bederních obratlů nese největší podíl tělesné hmotnosti. Spodní bederní obratel je spojen s křížovou kostí sestávající z 5 zakrnělých křížových obratlů. Křížová kost tvoří spojení s pánví pomocí sakroiliakálních kloubů

Obratel se skládá z těla (na přední straně), míšního kanálu a obratlového oblouku s výběžky. Pokud obratle stojí na sobě, tvoří obratlové oblouky kostní kanál, kterým probíhá mícha. Ta je součástí centrálního nervového systému a přenáší všechny informace do mozku a z mozku. Nervové kořeny opouštějí páteř meziobratlovými otvory směrem k ostatním částem těla.

Tato sestava obratlů tedy tvoří
• pevné pouzdro pro citlivou míšní strukturu
• zajišťuje tlumení nárazů při pohybu systémem pružných meziobratlových plotének (vazivový prstenec a kulovité ložisko želatinové povahy = jádro).

Obratle drží u sebe svaly a vazy, lze ji považovat za ohebný sloup. Možné jsou pohyby dopředu-dozadu, vpravo-vlevo, předklon-záklon, rotace a krouživé pohyby.

Meziobratlové ploténky
Základním pohybovým segmentem páteře je funkční spojení dvou sousedních obratlů, mezi nimiž jsou pružné části: meziobratlové ploténky. Zabraňují tomu, aby na sebe ploténky tlačily a narážely, fungují jako tlumiče.

Ploténka se skládá z prstence a jádra, je tvořena chrupavkou, spojovací tkání a z 80% vodou zajišťující jejich pružnost. Prstence kontrolují pevné umístění jádra. To nefunguje, je-li dlouhodobě snížen obsah jejich vody.
V průběhu dne i života se snižuje množství tekutiny v meziobratlových ploténkách. Vlivem zátěže se člověk může během dne zkrátit o 2 – 5 cm. Agent císaře Napoleona prý měl páteř schopnou zkrácení až o 17 cm. Klamal tělem.
Pokud neprobíhá vhodná regenerace plotének, dochází k předčasnému stárnutí a dokonce i poškození. Ploténka funguje jako houba: při jejím stlačení vytlačuje tekutinu, kterou při odlehčení zpětně nasává. Žije z pohybu. Při vhodném pohybu a střídavém odlehčování a zatěžování dochází k podpoře životnosti plotének.

Při dlouhotrvajícím přetížení může dojít k výhřezům meziobratlových plotének až do stavu, kdy je třeba operovat.

Houbový efekt se snižuje s přibývajícím věkem, elasticita ploténky se zmenšuje, jádro může přijímat méně tekutin a těla obratlů se k sobě přibližují. Říká se, že člověk roste do hrobu.

Mezi dvěma obratli leží kromě ploténky také jeden pár nervových kořenů a zádové svaly. Zádové svalstvo je z velké části zodpovědné za přímé držení páteře. Spojuje krk, hrudní koš, páteř, lopatky a pánev. Na břišní straně chrání páteř před extrémními pohyby dozadu kloubní vaz, další je na straně zadní. Spojení obratlů zajišťují facetové klouby. Jsou stabilizovány kloubními vazy protkanými nervy a mohou být zdrojem bolesti.

Porucha zakřivení páteře vede k vadnému držení těla s přetížením páteře, ale i přetížením svalového napětí s hromaděním zplodin látkové výměny při činnosti svalů. To má za následek okyselení prostředí svalů, podráždění volných nervových zakončení a vznik svalových bolestí, šířících se do hlavy, ramen, k srdci, žaludku, do břicha a pánve.

Nedostatek zdravého pohybu, vhodné zátěže a dostatečného odpočinku a regenerace sil vede ke vzniku moderních civilizačních nemocí. Přispívá k tomu spěch, společenská a ekonomická nejistota, stres, špatné ekologické podmínky atd.

Dochází k onemocnění páteře a pohybového ústrojí, onemocnění vysokým krevním tlakem, zažívací choroby, psychické choroby, syndrom vyhoření, sexuální poruchy atd…

Z historie je známý nárůst bolestí zad u obchodních cestujících v Anglii v 19. století při nástupu železnice, ve 20. století nárůst vertebrogenních poruch při přesunech obyvatel do zaměstnání, v 21. století nárůst chorob vlivem nástupu počítačů.

Pracovní a odpočivný nábytek (špatná konstrukce, nevhodné materiály, nevhodné pracovní sektory) má rovněž vliv na vznik zdravotních problémů. Nesprávné držení těla při práci odčerpává až 40 % osobního výkonu. Zejména na počítačovém pracovišti je zaregistrován nárůst subjektivních potíží : bolesti hlavy, šíje, ramen, paží, žaludku, v kříži a bolest nohou. Bolesti zad se podle statistiky Spolkového svazu nemocenských pojišťoven v SRN zvýšily na 17,3 % a jsou jako „nemoci pohybového ústrojí“ nejčastějším důvodem pracovní neschopnosti.

Negativní účinky na páteř a pohybový aparát má i spaní na nevhodném lůžku.

Přirozená regenerace organismu je zajištěna například dobrým ležením, dynamickou chůzí nebo dynamickým sezením.

Literatura:
Fiell, Ch + P: Design Handbook: concepts, matériaux, styles, Taschen, ISBN 3-8228-4634-1

Žádné komentáře:

Okomentovat