Na povrchu čalouněného materiálu dochází ke kontaktu nábytku s tělem. Měl by být především příjemný. Obvykle ho tvoří přírodní useň nebo potahová látka.
Potahové látky
Dotvářejí vzhled výrobku a oslovují všechny smysly uživatele. Správně zvolené materiály budou dlouhodobě krásné, trvanlivé, příjemné na omak, zdravotně nezávadné, snadno udržovatelé.
Dělení dle hmotnosti: lehké a těžké
Dělení dle původu:
• přírodní (bavlna, vlna, len)
• syntetické (viskóza, plyš, polyester, polyamid, akryl, polypropylen atd..), k novým materiálům zlepšujícím užitné či bezpečnostní vlastnosti patří i vlákna elastická (elastan, elastodien), nehořlavá (arami, kevlar, minerální), antistatická (kovová, skleněná, uhlíková, stříbrná), nebo různé dodatečné úpravy vláken ve hmotě nebo povrchu. Prosazují se rovněž vlákna dutá a vlákna různých profilů.
• Vlákna různých profilů mají zvětšený povrch, jenž umožňuje aplikaci dalších prostředků, např. nanočástic, které mohou např. pohlcovat nežádoucí látky, dodat textilii finální vůni při dosednutí uživatele nebo zajistit zvýšenou ochranu vůči UV záření.
• Dutá vlákna plní funkci termoizolační, ta je zajištěna uzavřením většího množství vzduchu v konstrukci textilie.
Přírodní materiály jsou náročnější na údržbu, praktičtější jsou materiály syntetické.
Kvalitu potahových materiálů určuje hustota vazby (gramáž) uváděná v gramech/m3. Čím je hodnota vyšší, tím je látka odolnější.
Podle technologie
dělíme potahové textilie na: hladké tkaniny, žinylkové textilie, pleteniny, textilie s řezaným vlasem, textilie s neřezaným vlasem, vločkované, netkané a počesané.
Potahové textilie volíme podle použití.
V některých případech je vhodná protišpinivá a protihořlavá úprava (např. ve veřejných interiérech), jindy musíme zajistit odolnost
proti vlhkosti a plísním (koupelny, bazény)- nevhodné jsou přírodní a živočišná vlákna, specielní úpravy textilií zajistí antialergické a antibakteriální odolnost a ochranu proti roztočům, odolnost vůči UV záření, pohlcování či uvolňování pachů atd…
Trendem jsou textilie s kovovým efektem. Trendy v oblasti bytových textilií určuje veletrh Heimtextil ve Frankfurtu nad Mohanem.
Přírodní useň
Přírodní useň je považována za exkluzivní potahový materiál. Je do ní zapsán životní příběh zvířete. Znalci dávají přednost usni s přírodními znaky před usní s povrchem dokončeným lakem. Na kvalitní čalounění se používají usně ze zvířat chovaných na speciálních farmách. Zvířata jsou správně živena, není používán bič, jsou chráněna před hmyzem, ostrými ohradami atd….,aby nevzniklo poranění kůže.
Useň je získávána činěním zvířecích kůží. Její kvalita je kolísavá: nejtlustší je na hřbetu, směrem k břichu se tenčí. Její tažnost je rozdílná ve všech částech a směrech. Má individuální vzhled, její barvení neprobíhá ve všech místech stejnoměrně, je to přírodní produkt, neopakovatelný originál. V důsledku těchto vlastností se musí velká useň dělit na menší, optické požadavky splňující kusy usně. Potah nábytku vytvořený z usní se tedy skládá z většího množství dílců, což obnáší větší počet dělicích švů a prošití. K tomu jsou zapotřebí dokonalé šicí stroje, které bez problémů zvládnou přechod z prošití různého množství vrstev.
Kvalitu usně určuje:
• její původ: hovězina, vepřovice, teletina, kozina, skopovice, useň nedomestikovaných zvířat atd.
• její umístění (svrchní vrstva nebo štípenka)
• její tloušťka 1,5 – 2,4 mm
• způsob zpracování v dílně
• tvarování usně (nejčastější suché nebo mokré)
• povrchová úprava
Odolnost usně proti oděru i otěru, prodyšnost, lesk a dojem na omak jsou dány druhem zvířat, z nichž pochází, ale také způsobem činění, který by neměl zatěžovat životní prostředí.
Nábytek se nejčastěji potahuje hovězinou, kvalita se může lišit podle stáří zvířat, špičkové firmy používají kůži z mladých býků. Je tlustá až 5 mm. Usně této tloušťky s charakteristickou rustikální povrchovou strukturou s jizvami a šíjovými záhyby se používají na nejdražším nábytku.
Usně se štípou na svrchní vrstvu a štípenku.
Vrchová useň (vrchní vrstva pod epitelem) je velmi kvalitní a používá se na zpracování anilinové, poloanilinové nebo pigmenované usně.
• Anilinová useň má otevřené póry a je schopna difundovat (přijímat a vylučovat tělesnou vlhkost). Zachovává své přírodní znaky. Je citlivější na světlo, je jemná a příjemná na dotek. Je vhodná do méně frekventovaných místností. Useň tloušťky 2,2 – 2,5 mm se používá na nejkvalitnější nábytek, tloušťka 1,2 – 1,8 se používá na nábytek méně kvalitní.
• Poloanilinová (semianilinová) useň zachovává stejnoměrný vzhled, protože je opatřena jemným nánosem apretury na povrchu. Tato úprava překrývá přírodní znaky. Póry jsou částečně otevřené, zachován je i sympatický omak. Vykazuje lepší odolnost vůči světlu, přesto nesnese přímé sluneční paprsky. Difundace je redukována.
• Pigmentovaná useň má krycí ochrannou vrstvu, splňuje vyšší požadavky vůči světlu a otěru, dlouhou dobu si udržuje přírodní vzhled. Má uzavřené póry, je tedy schopna difuze pouze omezeně.
Useň s lakovaným povrchem má hladký povrch bez viditelných přírodních znaků. Lak může být matný, lesklý, jednobarevný či tónovaný do odstínu antik, country. Je odolnější vůči opotřebení než ostatní druhy. Useň je na dotek studená, má uzavřené póry, nepřijímá vlhkost a většinou není prodyšná.
Nubuk je sametová useň zbroušená z líce. K broušení se používá se brousicí válec potažený pásem obrušovaného papíru. Hrubost brusného papíru určuje hrubost obroušení. Useň není chemicky chráněná. Její povrch připomíná broskev. Je citlivější na světlo. V důsledku broušeného povrchu působí všechny barvy obzvlášť intenzívně a měkkým dojmem. Silněji namáhaná místa dostanou časem matný lesk a přirozenou patinu.
Velur je useň zbroušená z rubu. Na rubové straně jsou vlákna usně volnější, materiál má hrubší vzhled.
Štěpenka (štípenka) je spodní vrstva kůže. Je řidší, a proto méně kvalitní, její povrch se lisuje, probarvuje se a ošetřuje ochrannými látkami a pojivy. Používá se na méně kvalitní nábytek nebo na zadní a boční nenamáhané strany. Není vhodná na plochy sedadel a opěradel, protože se namáháním brzy vytáhne. Její vzhled se shodný s velurem.
Semiš je nezbroušená kůže z rubu
Kožešiny se používají rovněž na potahování nábytku, většinou zpracované z kůží divokých zvířat, psů, telat, ale i pštrosů.
Hlazenice je tlustá useň, která se používá ve formě plošných dílců nebo pásů a řemenů.
Alcantara umělý semiš, látka je vyrobena z mikrovláken polyesteru, polyuretanu a bavlny, její vlákna jsou až 200x tenčí než vlna. To zabezpečuje měkkost, sametový vzhled a dostatečnou odolnost proti opotřebení. Alkantara je pouze jednobarevná.
Syntetické usně, koženky, náhražky za kůži, se používají běžně na bočních a zadních plochách. Na sedáku jsou pro odvod tepla nevhodné. Vyrábějí se nánosem plastů na základový materiál, jehož vlastnosti určují výsledné vlastnosti koženky. Může to být tkanina i pletenina, bavlna, viskóza, polyamid, polyester. Pro čalounické účely se nejčastěji používají lehčené koženky s povrchem kombinovaným z PUR a PVC. Jsou ohebné, pružné, mají příjemný vzhled, vysokou životnost, snadnou údržbu, jsou nehořlavé, mají vysokou odolnost vůči oděru.
Povrch čalouněného nábytku podle jeho použití
Do obytných místností volíme dokončení kvalitními materiály s vysokým stupněm odolnosti vůči opotřebení. Pro rovnoměrné opotřebovávání potahových materiálů je vhodné střídat místa usedání (jako když střídáme na autě pneumatiky).
Kuřáci by si měli vybírat čalounění odolné vůči hoření a propálení cigaretou, nelze doporučit světlé potahy, které vlivem kouře zežloutnou.
Do místností s krbem budeme volit nehořlavé čalounění (riziko úniku jisker z ohně) a rovněž nelze doporučit světlé potahy.
Do vlhkého prostředí (do zimních zahrad a k bazénům) budeme volit skladbu materiálů odolných proti vlhku.
Čalouněný nábytek k zahradním bazénům musí mít vysokou stálobarevnost.
Do veřejných prostor volíme čalouněný nábytek odolný proti vandalismu a vysokému stupni opotřebení, výšku sedací plochy přizpůsobíme i seniorům a nemocným uživatelům.
Na čalouněném nábytku pro alergiky budeme hledat materiálovou skladbu použité textilie, upřednostníme snímatelné pratelné čalounění.
Potahové látky
Dotvářejí vzhled výrobku a oslovují všechny smysly uživatele. Správně zvolené materiály budou dlouhodobě krásné, trvanlivé, příjemné na omak, zdravotně nezávadné, snadno udržovatelé.
Dělení dle hmotnosti: lehké a těžké
Dělení dle původu:
• přírodní (bavlna, vlna, len)
• syntetické (viskóza, plyš, polyester, polyamid, akryl, polypropylen atd..), k novým materiálům zlepšujícím užitné či bezpečnostní vlastnosti patří i vlákna elastická (elastan, elastodien), nehořlavá (arami, kevlar, minerální), antistatická (kovová, skleněná, uhlíková, stříbrná), nebo různé dodatečné úpravy vláken ve hmotě nebo povrchu. Prosazují se rovněž vlákna dutá a vlákna různých profilů.
• Vlákna různých profilů mají zvětšený povrch, jenž umožňuje aplikaci dalších prostředků, např. nanočástic, které mohou např. pohlcovat nežádoucí látky, dodat textilii finální vůni při dosednutí uživatele nebo zajistit zvýšenou ochranu vůči UV záření.
• Dutá vlákna plní funkci termoizolační, ta je zajištěna uzavřením většího množství vzduchu v konstrukci textilie.
Přírodní materiály jsou náročnější na údržbu, praktičtější jsou materiály syntetické.
Kvalitu potahových materiálů určuje hustota vazby (gramáž) uváděná v gramech/m3. Čím je hodnota vyšší, tím je látka odolnější.
Podle technologie
dělíme potahové textilie na: hladké tkaniny, žinylkové textilie, pleteniny, textilie s řezaným vlasem, textilie s neřezaným vlasem, vločkované, netkané a počesané.
Potahové textilie volíme podle použití.
V některých případech je vhodná protišpinivá a protihořlavá úprava (např. ve veřejných interiérech), jindy musíme zajistit odolnost
proti vlhkosti a plísním (koupelny, bazény)- nevhodné jsou přírodní a živočišná vlákna, specielní úpravy textilií zajistí antialergické a antibakteriální odolnost a ochranu proti roztočům, odolnost vůči UV záření, pohlcování či uvolňování pachů atd…
Trendem jsou textilie s kovovým efektem. Trendy v oblasti bytových textilií určuje veletrh Heimtextil ve Frankfurtu nad Mohanem.
Přírodní useň
Přírodní useň je považována za exkluzivní potahový materiál. Je do ní zapsán životní příběh zvířete. Znalci dávají přednost usni s přírodními znaky před usní s povrchem dokončeným lakem. Na kvalitní čalounění se používají usně ze zvířat chovaných na speciálních farmách. Zvířata jsou správně živena, není používán bič, jsou chráněna před hmyzem, ostrými ohradami atd….,aby nevzniklo poranění kůže.
Useň je získávána činěním zvířecích kůží. Její kvalita je kolísavá: nejtlustší je na hřbetu, směrem k břichu se tenčí. Její tažnost je rozdílná ve všech částech a směrech. Má individuální vzhled, její barvení neprobíhá ve všech místech stejnoměrně, je to přírodní produkt, neopakovatelný originál. V důsledku těchto vlastností se musí velká useň dělit na menší, optické požadavky splňující kusy usně. Potah nábytku vytvořený z usní se tedy skládá z většího množství dílců, což obnáší větší počet dělicích švů a prošití. K tomu jsou zapotřebí dokonalé šicí stroje, které bez problémů zvládnou přechod z prošití různého množství vrstev.
Kvalitu usně určuje:
• její původ: hovězina, vepřovice, teletina, kozina, skopovice, useň nedomestikovaných zvířat atd.
• její umístění (svrchní vrstva nebo štípenka)
• její tloušťka 1,5 – 2,4 mm
• způsob zpracování v dílně
• tvarování usně (nejčastější suché nebo mokré)
• povrchová úprava
Odolnost usně proti oděru i otěru, prodyšnost, lesk a dojem na omak jsou dány druhem zvířat, z nichž pochází, ale také způsobem činění, který by neměl zatěžovat životní prostředí.
Nábytek se nejčastěji potahuje hovězinou, kvalita se může lišit podle stáří zvířat, špičkové firmy používají kůži z mladých býků. Je tlustá až 5 mm. Usně této tloušťky s charakteristickou rustikální povrchovou strukturou s jizvami a šíjovými záhyby se používají na nejdražším nábytku.
Usně se štípou na svrchní vrstvu a štípenku.
Vrchová useň (vrchní vrstva pod epitelem) je velmi kvalitní a používá se na zpracování anilinové, poloanilinové nebo pigmenované usně.
• Anilinová useň má otevřené póry a je schopna difundovat (přijímat a vylučovat tělesnou vlhkost). Zachovává své přírodní znaky. Je citlivější na světlo, je jemná a příjemná na dotek. Je vhodná do méně frekventovaných místností. Useň tloušťky 2,2 – 2,5 mm se používá na nejkvalitnější nábytek, tloušťka 1,2 – 1,8 se používá na nábytek méně kvalitní.
• Poloanilinová (semianilinová) useň zachovává stejnoměrný vzhled, protože je opatřena jemným nánosem apretury na povrchu. Tato úprava překrývá přírodní znaky. Póry jsou částečně otevřené, zachován je i sympatický omak. Vykazuje lepší odolnost vůči světlu, přesto nesnese přímé sluneční paprsky. Difundace je redukována.
• Pigmentovaná useň má krycí ochrannou vrstvu, splňuje vyšší požadavky vůči světlu a otěru, dlouhou dobu si udržuje přírodní vzhled. Má uzavřené póry, je tedy schopna difuze pouze omezeně.
Useň s lakovaným povrchem má hladký povrch bez viditelných přírodních znaků. Lak může být matný, lesklý, jednobarevný či tónovaný do odstínu antik, country. Je odolnější vůči opotřebení než ostatní druhy. Useň je na dotek studená, má uzavřené póry, nepřijímá vlhkost a většinou není prodyšná.
Nubuk je sametová useň zbroušená z líce. K broušení se používá se brousicí válec potažený pásem obrušovaného papíru. Hrubost brusného papíru určuje hrubost obroušení. Useň není chemicky chráněná. Její povrch připomíná broskev. Je citlivější na světlo. V důsledku broušeného povrchu působí všechny barvy obzvlášť intenzívně a měkkým dojmem. Silněji namáhaná místa dostanou časem matný lesk a přirozenou patinu.
Velur je useň zbroušená z rubu. Na rubové straně jsou vlákna usně volnější, materiál má hrubší vzhled.
Štěpenka (štípenka) je spodní vrstva kůže. Je řidší, a proto méně kvalitní, její povrch se lisuje, probarvuje se a ošetřuje ochrannými látkami a pojivy. Používá se na méně kvalitní nábytek nebo na zadní a boční nenamáhané strany. Není vhodná na plochy sedadel a opěradel, protože se namáháním brzy vytáhne. Její vzhled se shodný s velurem.
Semiš je nezbroušená kůže z rubu
Kožešiny se používají rovněž na potahování nábytku, většinou zpracované z kůží divokých zvířat, psů, telat, ale i pštrosů.
Hlazenice je tlustá useň, která se používá ve formě plošných dílců nebo pásů a řemenů.
Alcantara umělý semiš, látka je vyrobena z mikrovláken polyesteru, polyuretanu a bavlny, její vlákna jsou až 200x tenčí než vlna. To zabezpečuje měkkost, sametový vzhled a dostatečnou odolnost proti opotřebení. Alkantara je pouze jednobarevná.
Syntetické usně, koženky, náhražky za kůži, se používají běžně na bočních a zadních plochách. Na sedáku jsou pro odvod tepla nevhodné. Vyrábějí se nánosem plastů na základový materiál, jehož vlastnosti určují výsledné vlastnosti koženky. Může to být tkanina i pletenina, bavlna, viskóza, polyamid, polyester. Pro čalounické účely se nejčastěji používají lehčené koženky s povrchem kombinovaným z PUR a PVC. Jsou ohebné, pružné, mají příjemný vzhled, vysokou životnost, snadnou údržbu, jsou nehořlavé, mají vysokou odolnost vůči oděru.
Povrch čalouněného nábytku podle jeho použití
Do obytných místností volíme dokončení kvalitními materiály s vysokým stupněm odolnosti vůči opotřebení. Pro rovnoměrné opotřebovávání potahových materiálů je vhodné střídat místa usedání (jako když střídáme na autě pneumatiky).
Kuřáci by si měli vybírat čalounění odolné vůči hoření a propálení cigaretou, nelze doporučit světlé potahy, které vlivem kouře zežloutnou.
Do místností s krbem budeme volit nehořlavé čalounění (riziko úniku jisker z ohně) a rovněž nelze doporučit světlé potahy.
Do vlhkého prostředí (do zimních zahrad a k bazénům) budeme volit skladbu materiálů odolných proti vlhku.
Čalouněný nábytek k zahradním bazénům musí mít vysokou stálobarevnost.
Do veřejných prostor volíme čalouněný nábytek odolný proti vandalismu a vysokému stupni opotřebení, výšku sedací plochy přizpůsobíme i seniorům a nemocným uživatelům.
Na čalouněném nábytku pro alergiky budeme hledat materiálovou skladbu použité textilie, upřednostníme snímatelné pratelné čalounění.
Žádné komentáře:
Okomentovat