V sedmdesátých letech vznikly v Evropě dva na sobě nezávislé názory na správné řešení sedacího pracovního nábytku. Výsledkem analýz sezení školní mládeže byla v roce 1974 pracovní židle dánského lékaře Mandala s opačným 15° sklonem sedáku. Na tuto myšlenku navázal v Norsku team fyzioterapeutů, ergonomů a designérů v čele s Petrem Opsvikem. Vytvořil nábytek, který využívá pozice mezi klečením a sezením, tzv. klekačky. První prototyp klekačky Balans Variable byl vystaven na kodaňském salónu v roce 1979. V dalších desetiletích se nová forma sezení začala rychle prosazovat, a to především ve skandinávských zemích. V Československu začal klekačky vyrábět v osmdesátých letech n.p. TON, ale i Dřevotvar Jablonné.
Kromě ergonomického přínosu tím padl předsudek, že je židle jako symbolem zdůrazňujícím postavení člověka, zatímco klečení bylo odedávna vnímáno jako projev pokory.
Při tradičním sezení na židli vytvářejí hýždě a záda hlavní opěrné plochy těla, zatímco nový způsob sezení nabízí opěrné plochy tvořené koleny, sedacími svaly a částí stehen. Sedací plocha je nakloněna o 15 – 20°dopředu.
Poloha páteře na klekačce je stejně příznivá, jako při chůzi ve stoje. Dochází k minimálnímu namáhání plotének a jejich dobrému vyživování. To je při chůzi dáno střídavým zatěžováním a odlehčováním v rytmu kroků. Ploténka nemá žádné cévy a při chůzi používá čerpacího a sacího mechanismu, jímž vytlačuje vyživující tekutinu do okolní tkáně a opět ji nasává.
Z hlediska pracovního výkonu lze považovat za optimální střídání klasického sezení a klekosedu. Sedací plocha klekačky a výška pracovní plochy by měly být o něco vyšší, než u běžného sezení a příznivý účinek na zachování vzpřímeného držení těla a krční páteře se zvyšuje při mírném sklonu pracovní plochy.
Nejčastějším nedostatkem klekaček je celková labilita, nemožnost regulace výškových a úhlových parametrů nebo poddimenzování klekací a sedací plochy.
Kontakt stehen s podložkou vyžaduje vhodnou skladbu a dimenzi čalounění. Aby nedocházelo k otlakům, neměla by výška čalounění klesnout pod 4 – 5 cm. Pro čalounění klekaček se doporučuje přírodní materiál, např. vrstva koňských žíní pokryta vrstvou čisté střižní vlny. Dobře přijímá vlhko a teplo, které díky volné cirkulaci vzduchu ihned uvolňuje do okolí a pokožka těla se nepřehřívá.
Klekačky nejsou vhodné pro odpočinek vsedě, protože chybí zádová opěra a nedochází k relaxaci zádového svalstva.
Výhody klekačky
─ Navození fyziologického prohnutí bederní páteře (lordózy) v důsledku překlopení páteře dopředu
─ Zachování vzpřímeného držení trupu a zlepšení držení v oblasti krční páteře
─ Udržení segmentální stability páteře
─ Aktivace zádového a břišního svalstva
─ Omezení zkracování prsních svalů
─ Příznivé ovlivňování dýchání
─ Zlepšení bdělosti a pozornosti
─ Snížení překrvení a stlačení břišních orgánů
─ Lepší rozložení hmotnosti těla na plochu sedací a klekací
Nevýhody klekačky
─ Chybí zádová opěra k relaxaci zádového svalstva
─ Zvýšení nepohodlí v oblasti dolních končetin a kolen
─ Obtížnější usedání a vstávání
─ Menší možnost střídání poloh
─ Zkracování svalů na zadní části dolních končetin
Požadované parametry:
Úhel mezi sedací plochou a vertikálou: 115 – 130°
Úhel mezi opěrkou pro nohy a horizontálou: 20 – 30°
Šířka sedací plochy: min. 40 cm
Šířka opěrky pro nohy: min. 40 cm
Hloubka opěrky pro nohy: 35 – 50 cm
Výška sedací plochy ( nejvyšší bod): 40 – 60 cm
Výška opěrky pro nohy: 20 – 34 cm
Vzdálenost středů sedáku a opěrky noh: 36 – 50 cm
ČSN 91060 Židle a kancelářská sedadla
Balanční míče (Pezzi- ball)
Labilní plocha míče umožňuje dynamický sed, aktivuje svaly na přední i zadní straně trupu, zejména hluboké zádové svaly. Při dlouhodobém sezení však dochází k trvalé aktivaci trupového svalstva a tím k následné únavě. Výška míče by měla být přibližně stejná jako výška postavy mínus 100.
Sedačka Palone je balanční míč uložen v kostře na kolečkách Množství vzduchu míče určuje tvrdost sezení. Je vhodná do počítačových učeben, kde práce s počítačem většinou vyžaduje vysoké soustředění spojené často s jednostrannou polohou hlavy. Nafukovací míč je možné vyjmout a o přestávkách hrou kompenzovat minimální pohyb těla a únavu zraku.
Podpora pro práci vstoje
V posledních letech se používá alternativní poloha při práci s počítačem, zejména v kancelářích, práce vstoje. V minulosti už tento způsob používali řidiči tramvají.
Žádné komentáře:
Okomentovat