Loading

1.1. Vnější faktory v procesu bydlení

Vztah bydlení k širšímu hmotnému prostředí určuje:
Geografické umístění (země, světadíl) - Eskymáci bydlí jinak než obyvatelé deštného pralesa, případně pouště, v Dubai jsou byty zařízené jinak než v Paříži
Typ osídlení, velikost bydliště
a) Venkov: vazba bydlení na exteriér, možnost chování zvířat, nejsou zde družiny ani školky, proto jsou kladeny větší nároky na rodiče při kontrole dětí, kulturní život je málo rozvinutý, koncentrace dětí je menší a z toho vyplývá menší vliv negativního sdružování v partách (alkohol, drogy, trestná činnost, sprayeři)
b) Velké město: opačné podmínky – existují zde zařízení pro mimoškolní docházku, ale současně i větší vliv negativního sdružování
Umístění v městské čtvrti - bydlení v centru má jiné kvality než na okraji města, jsou zde krátké docházkové vzdálenosti, ale současně špatná obslužnost vlastním automobilem, obytná čtvrť slouží na rozdíl od průmyslové zóny, bydlení letištním koridoru ovlivňuje hluk
Dopravní podmínky - městská hromadná doprava má svoje negativa i pozitiva stejně jako automobil
Obytný blok – důležité je zajištění služeb v malé docházkové vzdálenosti, např. důchodci nepoužívají vlastní automobil (základní potraviny, lékař atd.)
Okolí a přímé sousedství - příjemné prostředí vlastního bytu může pokazit zanedbaný trávník, nehygienické dětské hřiště, složité parkování, případně sousedské vztahy (soused mi vytopil byt pračkou, druhý soused ruší noční klid)
Přístup k bytu - špinavá podlaha na chodbě, nesvítí světlo, soused si před bytem instaloval botník a olezlý květináč)

Pokud bydlíme ve společném domě s více nájemníky, musíme přesně vědět, kde končí prostor veřejný a kde začíná prostor soukromý. Nemáme právo vnucovat svému okolí např. svoje estetické představy (květinová dekorace schodišťového prostoru) nebo svoje rodinné zvyklosti (botníky, boty a další nepořádek před vlastním bytem na veřejné schodišťové ploše).

Pokud bydlíme ve svém domě sami, můžeme vše uspořádat dle svých představ, měli bychom si ale uvědomit, že architektura našeho domu je věc veřejná – budou ji mít natrvalo na očích naši sousedé.

Uspořádání našeho domu (bytu a okolí svědčí o naší kultuře).

V momentě, kdy si zařídíme pěkný byt, začne nám postupně vadit neestetická chodba a schody, protože kontrast s bytem a jeho sousedstvím bude moc velký. Když dosáhneme toho, aby se zlepšil vzhled chodby, bude nám vadit neestetický vstup do domu atd.

Respektování struktury bytu a blízkého okolí:• Panelákový původ domu nezměníme maskováním panelů bytového jádra omyvatelnými tapetami s kytičkami nebo cihlami. Panelák se nemá tvářit nepanelákově, ale má svoji konstrukci plně přiznat. Pozornost by se měla zaměřit na zkvalitnění sanitárního uzlu, povrchovou úpravu panelů a jejich spar. Přestavba bytových jader sice přináší vyšší kvalitu hygieny, ale nezmění bytovou dispozici a velikost místností. Chyba není ve formě, ale v obsahu!
• Městské byty nemají v interiéru imitovat venkovskou atmosféru, např. dřevěným obložením jako na chatě nebo tapetami s imitací dřeva, cihel či kamene, případně použitím obkladaček a tapet s velkým vzorem neodpovídajícím měřítku.
• Venkované mají tendenci svoje domy poměšťovat např. „modernizací“ vybouráním velkého trojdílného okna do štítové stěny. Nový otvor do zdi kompozičně neodpovídá a je v rozporu s původním vzhledem domu. Malá okna se používala z důvodu tepelných ztrát, dnes se často paradoxně montují tam, kde to není logické. Vesnické domy nemají také používat imitace materiálů.
• Všeobecně nemají domy přebírat architekturu cizích, často exotických zemí, např. zemí, kde je mnohem tepleji, než u nás (problémy s vytápěním velkých prosklených fasád). Nevkusná novodobá architektura satelitních městeček je známá pod pojmem „podnikatelské baroko“. Naše architektura by měla vycházet z místních tradic, které vzešly z klimatu a místních materiálů. Příkladem nevhodného materiálu střechy je tzv. „bonský šindel“, což je plastová krytina nemající s šindelem nic společného a rozhodně je nepoužitelná na vesnickou architekturu.

Nedobrá situace je způsobena nedostatečnou legislativou, nedůslednou kontrolou stavebních úřadů (viz ruská vesnička v Karlových Varech), přemírou nabídky nejrůznějších materiálů v pestré barevnosti, patrná je rovněž reakce na předchozí šedivou socialistickou architekturu.

Finanční prostředky nejsou zárukou vzniku estetického a funkčního díla. Architekti často v rámci zajímavého výdělku podléhají amatérským požadavkům investorů. Měli bychom si uvědomit, že architektura domu je veřejnou věcí, protože je součástí životního prostředí nás všech a na rozdíl od předmětů krátkodobé spotřeby tu bude dlouho.

Žádné komentáře:

Okomentovat